{lang: 'cs'}
Vodní hladinu osvětlují mihotavé plameny tisícu svíček, vzduch nasycuje vuně vonných tyčinek. Břehy jsou plné lidí svírající lodky vyrobené z banánových listu. V tiché modlitbě si žádají odpuštění nedávných hříchu a vyplnění tajných přání. Je uplněk dvanáctého lunárního měsíce a Thajsko se schází k oslavě jednoho ze svých nejoblíbenějších svátku Loy Krathong. Na severu v Chiang Mai lodky pouštěné po řece obohacuje vypouštění balonu, nejvelkolepěji je však Loy Krathong slaven v Sukhothaji.
Sukhothajska éra nepřetrvala dvě století, přesto je považována za zlatý věk thajských dějin. Když Sukhothaj upadla do bezvýznamnosti zanechala po sobě theravadový buddhismus uvedený do země mnichy z Cejlonu, základy moderní abecedy, sjednocený thajský národ i stavby natolik impozantní, že je UNESCO zařadilo na svůj seznam světového dědictví. S větou o vodách oplývající rybami a pole plné rýže se thajské děti setkávají ve škole.Odkazuje k vládě nejvýznamnějšího ze sukhothajských panovníků Ramkhamhaenga, který navázal na odkaz princů dvou malých thajských království, kteří v roce 1238 dobyli havní khmerské sídlo v regionu. Ramkhamhaeng si vysloužil proslulost již jako devatenáctiletý, když v duelu na svém slonovi porazil nepřátelského velitele. Jeho vláda se vyznačovala benevolentností a snahou o omezení božského kultu vládců včetně často zminovaného zvonu, na který mohl zazvonit každý, kdo měl nějaký spor a mohl se tak setkat s panovníkem.
Odkud vzešel Loy Krathong
Z malého království na centrálních pláních vyrostla Sukhothaj v říši s celothajským rozmachem. Její úpadek je spojen s nastupem další silných vladců, zatímco sukhothajší panovníci namísto upevňování vlastní moci upřeli svoji pozornost především na náboženské otázky. Přibližně okolo roku 1320 Sukhothaj pozbyla svého významu.Zůstal však po ní komplex staveb ještě dnes dávající představu o mohutnosti této říše. Chrámy, sochy Buddhů, stúpy, město ve městě, jakým je wat Mahathat, kanály a vodní plochy poskytují ideální kulisy pro Loy Krathong.A zatímco oblohu brázdí ohňostroje a wat Mahathat je místem kouzelného představení světlo a zvuk, na svoji vodní sukhothajskou pouť se vydávají tisíce loděk.
Podle verze zaznamenané králem Rámou IV. v roce 1863 spadá původ Loy Krathongu do doby vlády buddhistického panovníka Somdet Phra Ruanga, ktery se před sedmi sty lety oženil s půvabnou a chytrou dívkou Nopamas z brahmánské rodiny.Krátce po svatbě král požádal svoji manželku, aby se s ním zúčastnila oslav vodního svátku Kathin. Nopamas se sice provdala za buddhistického panovníka, ale nechtěla zapomenout na hinduistickou tradici své rodiny,která na konci roku připravovala obětiny, aby získala odpuštění za hříchy nashromážděné během roku. Nopamas si tajně připravila krathong, loď z banánových listů ozdobenou rýží, květinami, papayou, vonnými tyčinkami. Krathong vzbudil pozornost i samotného panovníka, který se však ocitl v delikátní situaci, jak objasnit krathong shromážděným buddhistům. Po chvilce přemýšlení pustil loď po řece se slovy, že ji věnuje Buddhovi. Nopamas najednou neměla žádný krathong, a tak rychle namístě vyrobila malou loďku, kterou společně se svíčkou pustila po vodě. Jejího příkladu následovali i další lidé a král nařídil, aby se svátek tímto způsobem slavil každoročně na počest jeho manželky.
Za vlády dvou prvních panovniků dynastie Chakri byl Loy Krathong slaven s velkým rozmachem, teprve Ráma III. rozhodl, že podobné slavnosti jsou příliš nákladné a zrušil je. Loy Krathong však již pevně zakotvil mezi lidmi, kteří se svými loďkami osvětlovali vody i nadále jako výraz úcty k bohyni řek přinášející Thajcům vodu nezbytnou pro jejich život.