charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Pláž Hat Rin na thajském ostrově Ko Phangan nepatří v jihovýchodní Asii k nejhezčím, ale určitě k nejznámějším. Právě tady se každý měsíc za úplňku konají vyhlášené taneční party. Lze je považovat za symbol hédonistické dekadence. Zvýraznila je novela Alexe Garlanda Pláž a její stejnojmenný filmový přepis (s Leonardem di Capriem v hlavní roli) situovaný právě do této oblasti.
Hat Rin. Taxikáři, kteří na své zákazníky číhají v přístavu Thong Sala, největším městě thajského ostrova Ko Phangan, nepochybují o cíli své cesty. Dnes je úplněk, den, kdy se na Hat Rinu sejde okolo deseti tisíc lidí. V Thajském zálivu ležící Ko Phangan si na rozdíl od pro turisty mnohem známějších thajských míst Pattaya nebo Phuket hýčká idylku ráje, kde majestátní klid vládnoucí pod kokosovými palmami neruší neurotických chod přímořských letovisek zaplavovaných stále bobtnajícími davy. Klid je přetržen pouze jednou za měsíc, v den full moon party.
Doba předúplňková
Taxík supí do kopce s dýchavičností, která vzbuzuje obavy, zda je vůbec schopen stoupání zvládnout. Dosud ne zcela rozvinutá infrastruktura a členitý terén, ze kterého se každou chvíli vynoří někdo na motorce. Řidič strhává volant až k samému kraji silnice.Právě tímto způsobem zde často dochází k nehodám.V "předúplňkových" časech opírali obyvatelé ostrova Koh Phangan svoji skromnou existenci o kokosové palmy.
Příchod prvních účastníků full moon party vše změnil. Dosud nevyužívané a bezcenné pláže se proměnily ve zlatý důl. Karta se zcela obrátila. Teď už nebyly nejcennějšími pozemky ve vnitrozemí, nýbrž ty, které ležely přímo u moře.Jejich majitelé se z chudých farmářů obratem stali boháči. "V nejlepších časech se na pláži během jediné full moon party dal vydělat milión," říká Sid, spolumajitel jedné z restaurací, které na Hat Rin vyrostly.
Nový cíl pro travellers
Cesta k prosperitě pláže se však, alespoň zpočátku, kroutila jako silnice na ostrově. Thajsko se od poloviny sedmdesátých let začalo řadit mezi cestovatelské zastávky na klasické asijské cestě vedoucí přes afghánský Kábul, nepálské Káthmándú až po Bangkok.A právě zde se začala - na zprvu zcela zastrčené ulici Khao San - rodit další z metropolí mladých travellers.Odtud batůžkáři zamířili na kouzelné ostrovy jižního Thajska a stali se tak průkopníky cestovního ruchu, který jim v objevováních thajských krás kráčel v patách. A tak ve chvíli, kdy se do hledáčku cestovních kanceláří dostal kokosový ráj Koh Samui, travellers objevili nové místo, kde cítili, že se mohou stát tím, čím opravdu jsou.
Místo, kde poprvé v životě mohou dělat to, co opravdu chtějí. Daleko od nemilosrdného mlýnku západní civilizace, kariér naplánovaných s přesností jízdních řádů, vlaku, ze kterého nelze vystoupit.
Ostrov bez rodičů
Na Koh Phanganu scházeli mentorující rodiče vyzývající hledače nové civilizace, aby se věnovali něčemu užitečnému a produktivnímu. Čeho byl dostatek, to byly drogy. A ty se stávaly problémem."Drogy se prodávaly ve stáncích přímo na pláži, zfetovaní tanečníci se motali po městě a policie to nehodlala trpět. Sotva začala party, objevily se policejní čluny a reflektory osvětlovaly pláž," vzpomíná Sid.Stálé kontroly a policejní razie začaly vytlačovat účastníky party z ostrova. Zákon se začal dostávat do rozporu s obchodními zájmy.Investice majitelů pozemku byly ohroženy. "Situace se vyřešila kompromisem. Veřejně prodávané drogy zmizí a nad ostatním policie přivře oči," vysvětluje Sid. Tuto toleranci v zemi s jedněmi z nejpřísnějších proti-drogových zákonu lze údajně získat za sumu rovnající se sedmdesáti tisícům českých korun. Přesto je každý měsíc zadrženo v souvislosti s drogami okolo deseti cizinců, přibližně stejný počet každý rok na Koh Phanganu zemře, někteří z nich na předávkování. Část musí být převezena na pevninu, do psychiatrické léčebny v Surathani přezdívané zahrada radostí. Injekční stříkačky na toaletách, zorničky neúnavných tanečníků i nenápadné dotazy po místní specialitě, lamphongu, květině vyvolávající halucinace, která může způsobit trvalé psychické postižení, svědčí o tom, kam až sahají hranice tolerance na Koh Phanganu. Pro někoho se však už stávají příliš těsnými. "Full moon party nabírají stále komerčnějšího rázu. Není to, co to bývalo. Už bych tam nejel," říká Angličan Steve.
Organizovaná party
Snaha o větší organizovanost party, výlety na full moon party pořádané cestovními agenturami ze sousedního Ko Samui, pomalu odlupují nezávislost, která stála na počátku celé akce. Před setměním dýchá Ha Rin očekáváním. Jako z invazních člunů se vylupují další a další postavy, které na Koh Phangan míří.Objevují se mezi nimi i thajské filmové celebrity. Ale tato pláž je výlučné uzemí farangů, cizinců. Část země, kterou si urvali pro sebe, pro svůj sen a která jakoby ani nepatřila Thajsku. "Jedna z těch holek prostě přišla k mému klukovi a zeptala se ho, jestli by nechtěl zajít do jejího bungalovu, že prý je tam sama," rozhořčuje se thajská dívka, která na party přijela se svým evropským přítelem. "Chci vysadit z práce a taky se tady trochu pobavit," říká programátor Tony, který už na Ko Phanganu kroutí třetí týden a stal se tak součástí místní komunity cestovatelů, kteří původně přijeli na týden a už tady zůstali.Úplněk osvětluje plážovou scénu, kterou zalidňují žongléři s ohněm, tabule s motivy, které místní malíři fosforeskujícími barvami poněkud neuměle nanášejí na těla tanečníků.Přidávají se první ohňostroje.A hlavně hudba. Techno, trance.Tančí se na pláži i v patrech hospod.Kosmické postavy tanečníků osaměle vzývající pradávnou sílu. Dopoledne následujícího dne připomíná pláž krajinu po bitvě. Stovky rozesetých lahví svědčí o tom, že se party vydařila. Ve stínu se bezvládně choulí alkoholem zmožení tanečníci, další se chladí v moři, kam vytáhli plastikové židle, poslední mohykáni ve stále sílícím žáru neopouštějí prostranství před obřími reprobednami. "Full moon party jednou pravděpodobně z Hat Rinu zmizí, nebo se stanou většinovou turistickou událostí," předpovídá bible nezávislých cestovatelů australské nakladatelství Lonely Planet. Pro dnešní tanečníky však jízda ještě neskončila.
