charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
Ještě loni na podzim se mohli považovat za svého druhu elitu. Kupovali si auta a televize s obřími obrazovkami. Ted zápasí o ekonomické přežití..
"Žijeme z úspor, někteří již museli začít prodávat auta i domy," říká dvaačtyřicetiletý Jit, jeden z přibližně 4000 průvodců na Phuketu, největším thajském ostrově. V období před tsunami vydělával on i jeho kolegové okolo tisíce dolarů měsíčně, v uplynulém roce jejich příjmy splaskly téměř na nulu.
Nejistota pro průvodce
Počet skupin turistů by Jit dal dohromady na prstech jedné ruky. Minulý měsíc měl takovou skupinu jednu. Předtím, zakroutí hlavou a vzpomene si na 22.prosinec 2004, kdy byl s velkou skupinou lidé z Hongkongu na Khao Laku, čtyři dny předtím než udeřila tsunami. Nyní se pověrčivá asijská klientela bojí do míst postižených přírodní katastrofou vrátit.
Být průvodcem až dosud znamenalo relativně velký příjem od cestovních kanceláří, ale i v podobě provizí od různých obchodů, kam své klienty vodili. Nyní průvodci zažívají odvrácenou stránku své profese. Nejistotu, nebot mzdu od kanceláří dostávají pouze, když mají klienty, a omezenou možnost pohybu, nebot jejich průvodcovská licence platí většinou pouze pro Phuket a okolní provincie. Pokud nebyli vlnou přémo postištěni, nemají nárok na žádné odškodnění. "Chvíli jsem prodával na tržnici, ale ...," popisuje svoji zraněnou hrdost Jit. Auta, které stojí před jeho domkem, ještě není splaceno. Hrozba, že o něj přijde, nad ním visí každý měsíc. Svoji manželku se synem poslal již v červnu k tchyni do severovýchodního Thajska. před dvěma týdny se měla vrátit, namísto toho nechala dítě matce a zmizela. Jit se obává, že odešla do některého z barů v Pattayi, protože nebyl schopen domů posílat dostatek peněz. "I kdybych ji našel, pokud se turisté na Phuket nevrátí, nevím, jestli dokážu vydělat tolik, abych svoji rodinu uživil," pokrčí bezmocně rameny
