charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Dvanáct hodin denně, nepřetržitě po pět dní. Takovou porci nabídne televizním divákům v týdnu od 16. ledna Tchaksin Šinavatra ve válce o přízeň diváků-voličů.
Voriginální podobě reality show obyvatelům vesničky Art Samart v severovýchodním Thajsku poradí, jak bojovat s chudobou. Předložené recepty budou inspirací i pro ostatní. Ale přestože premiérovi Tchaksinu Šinavatrovi (56; Thaksin Shinawatra) nelze upřít originalitu, na startu roku psa o něm domácí média hovoří jako o mágovi, který ztrácí své kouzlo.
Pro desetitisíce obyvatel Bangkoku je to již každotýdenní rutina. V pátek večer v osm v parku Lumpchini. Se zvědavostí na další pokračování televizní války po thajsku. Když podnikatele v médiích Sontiho Limtchongkula (Sondhi Limthongkul) vykázali s jeho talk show, považovanou za jediný kriticky naladěný pořad, z televizní obrazovky, rozbil svůj stan právě tady, v centru Bangkoku. Z obřích obrazovek obviňuje thajského premiéra ze zneužívání moci a potlačování svobody slova. Na obrazovce roluje dokument, podle něhož si premiérova sestra měla proměnit armádní letoun v soukromého dopravce na svůj narozeninový večírek.
S králem na triku
Předseda vlády nemá v současnosti hlasitějšího oponenta, než je prošedivělý brýlatý muž ve žlutém tričku. To je revoluce, nadšeně tleská čtyřicetiletý muž ze severovýchodního Thajska. Ještě ne, shodují se komentátoři, ale premiérovi to může zadělat na vážné problémy. Zvláště když svoji křížovou výpravu vede pod vlajkou obrany nejvyšší autority země, thajského krále.
Žluté tričko s nápisem „Milujeme krále“ a „Budeme bojovat za krále“ si oblékají i ti, kteří k Šinavatrovu kritikovi přistupují s pochopitelnou ostražitostí. Příběh premiéra a Limtchongkula je totiž variací příběhu kdysi velkých přátel, kteří skončili na opačných stranách barikády. Jejich kariéry nabraly opačný směr okolo roku 1997, za časů asijské měnové krize. Limtchongkul, tehdy jeden z nejbohatších mužů v zemi, zkrachoval, Šinavatra vydělal.Thajský premiér sice o Lumpchini mluví jako o poštěkávání z parku, starosti mu však nepochybně přináší. Nepsané pravidlo domácí politiky totiž říká, že provincie vládu tvoří a hlavní město ji boří. V Bangkoku a mezi středními vrstvami magnát Šinawatra na popularitě ztrácí. Nakloněna mu nejsou ani média, s nimiž je premiér v permanentní válce. Jestliže si jeho protivníci nemohou na něco stěžovat, pak je to nedostatek kreativity. Na loňské tiskové konferenci je premiér vyučoval v konstruktivnosti pokládaných otázek, když odmítnutí odpovědi signalizoval vztyčením terčíku s křížkem.
Na opozici žalobami
Na závěr roku s médii úplně odmítl hovořit s odůvodněním, že tomu zabraňují nepříznivé hvězdy. Zatímco šetřil slovy, zasypal kritiky žalobami v řádu desítek milionů dolarů. Dočkal se jich deník Bangkok Post za zprávy o problémech budovaného letiště, aktivistka obviňující premiéra, že jeho vláda přispívá k obohacení vlastní rodiny, i Limtchongkul.
Vlídnější tvář premiér ukázal těm regionům, které podporují jeho stranu Thai Rak Thai.Jak uvedl v jednom ze svých hojně citovaných výroků, musíme podpořit ty, kteří pro nás hlasují. Opačnou stranu hesla „rozděl a panuj“ si naopak musí vychutnat například obyvatelé Tchonburi, jedné z částí thajské metropole. Na dobudování nadzemní dráhy si budou muset počkat, většinově totiž hlasují pro opoziční demokraty.Za jednu věc však mohou thajská média svému premiérovi děkovat. Pravidelně je zásobuje výroky, které se stejně pravidelně stávají nejpopulárnějšími citáty roku. Ten loňský zní: „Pokud nedokážu zvládnout situaci na muslimském jihu, již pro mne v příštích volbách nehlasujte.“ Vzhledem k pokračujícímu násilí ve třech nejjižnějších provinciích si teď premiér musí jenom přát, aby právě na tato slova voliči brzy zapomněli.
