{lang: 'cs'}
Bali Bohemia

phonemaps.cz/mapa
charakter článku: Pohlednice
oblast: Bangkok
sekce: Umění, Náboženství
vydáno: 1.1.2002

Wat Phra Dhammakaya

Neznámý obří chrám

Wat Phra Dhammakaya nebo také Maha Dhammakaya Cetiya je jedním z nejzajímavějších a také nejkontroverznějších z přibližně 40 000 chrámů v Thajsku. Osobně jsem přesvědčen, že se jedná také o největší "zařízení" svého druhu v zemi a možná i na světě. Většina turistů o něm nemá ani ponětí, přestože se nachází v Pathum Thani (Rangsit) 16 km na sever od bývalého mezinárodního letiště Don Muang.


Zakladatelem tradice Dhammakayského rozjímání (meditací) byl v roce 1914 slavný mnich Wat Paknam (Phra Monkolthepmuni) a po jeho smrti jeho nejnadanější žačka - mniška jménem Khun Yay Upasika (Jan Kohn Nok Yung) a zejména dnešní představení chrámu (prezident a viceprezident) Dhammajayo Bhikkhu (Phrarajabhavanavisudh) a Dattajivo Bhikkhu (Phrabhavanaviriyakuhn). Ti všichni se zasloužili o "zlidovění" Dhammakayského rozjímání vedoucího k duchovní očistě, které bylo do té doby považováno spíše za duševní cvičení a dali tak základ tradici, která se stala společenským fenoménem netušených rozměrů. 
 


Wat Phra Dhammakaya
Wat Phra Dhammakaya

Chrámová expanze
Chrám se začal budovat na Makha Puja den - 20.února 1970 na osmdesáti akrovém nevzhledném a zarostlém pozemku, který byl postupně přetvořen v nádherný park. Základní kámen hlavní kaple položila jménem krále princezna Maha Chakri Sirindhorn v prosinci 1977 a "úředně" také pojmenovala chrám jako Wat Phra Dhammakaya. Hlavní kaple byla dokončená v roce 1982 a obřady zasazení hraničních (sima) kamenů se konaly o tři roky později.Zatímco se budoval chrám, rostl počet studentů Dhammakaya (meditační techniky) a chrámové společenství se rozrostlo až na nynějších 300 mnichů, 200 noviců, 100 laiků a 300 mnišek. Vzrůstající tradice a pověst vedla k tomu, že do chrámu začaly o nedělích proudit nepředstavitelné davy věřících a příznivců, jejichž počet o hlavních náboženských svátcích dosáhl až 120 000. To si vyžádalo mohutnou expanzi a v roce 1985 se začal na sousedním 1 000 akrovém pozemku budovat gigantický areál, který dosud neměl v zemi obdobu. 

Po vstupu je každý návštěvník nutně šokován rozlehlostí areálu, který připomíná spíše letištní plochu s několikasetmetrovou tovární halou, za níž následuje zlatá chedi, která vypadá jako kdyby před Vámi najednou ze země vyšlo slunce. Na zemi jsou v pravidelných rozestupech zatlučeny do země značky, které nutně musí v pamětnících evokovat strahovský stadion v době spartakiády. Začátku areálu vévodí Maha Vihara Pramongkolthepmuni - čedi určená pro vstupní ceremonie. Za ní následuje hlavní budova chrámu Sapha Dhammakaya Hall, která je určena k hlavním meditačním obřadům a pojme několik set tisíc lidí. Srdcem chrámu je však čedi Maha Dhammakaya Cetia - fantaskní kruhová stavba připomínající létající talíř. Výška kupole je téměř 200 m, z nichž posledních 108 m je poskládáno z 1 milionu pozlacených kovových sošek Buddhy, každá o váze 2,5 kg. Na každé z nich je vyryto jméno dárce, který přispěl na stavbu chrámu. Stavba chrámového komplexu byla dokončena v roce 1999. 
Počty věřících a příznivců, kteří se tu schází o významných buddhistických svátcích jsou neuvěřitelné. Po obvodu samotné čedi je místo pro 10 000 sedících meditujících mnichů. Okolo čedi jsou značky pro 300 000 dalších meditujících a dohromady se tu může soustředit více než 1 milion lidí. Démonické bývají zejména noční meditace se svícemi na dvoumetrových stojanech. Kdo něco takového neuvidí na vlastní oči, nemůže si to představit, ani uvěřit. Chrám je volně přístupný příchozím a v podstatě nepřetržitě zde probíhají meditační kurzy, kterých se zúčastňují i cizinci.

Chrám, nadace nebo obchodní společnost?
Organizaci slavností takového rozsahu, správu a chod celého systému nelze samozřejmě provozovat "ochotnickým" způsobem, kterým funguje většina thajských chrámů. Proto byla již v sedmdesátých létech založena nadace Dhammakaya Foundation, která má toto vše na starosti. Mimo tradičních chrámových záležitostí (včetně rozsáhlého vzdělávacího a školského systému) se zabývá ediční a propagační činností za využití nejmodernějších technologií (včetně vlastního serveru) a mimo jiné má třeba i dopravní divizi - při významných slavnostech funguje rozsáhlý dopravní systém svážející zdarma zájemce o meditace. Nadace je spravována progresivními manažerskými metodami, má vlastní marketingový plán a ekonomické oddělení. Má dokonce desítky "poboček" v Thajsku a ve světě.
V souvislosti s provozováním tak gigantické organizace se v minulosti objevila řada fám a  spekulací, ale i faktů o tom, že vedení chrámu (nadace) se zpronevěřilo základním zásadám buddhismu a že část darů a prostředků proudících do chrámu končí v jejich rukou (nebo na jejich kontech). Stejně problematicky je řešeno vlastnictví nemovitostí chrámu, které by správně mělo patřit státu. Kvitovat lze veřejnou diskusi okolo tohoto problému, faktem ovšem zůstává, že společnost se rozpoltila na ortodoxní příznivce a nepřátele. Fenomén ovšem zůstává a buddhistická (meditační) spartakiáda neutuchá.
 

Facebook:











© 2009 - 2022 Marten & Louis s.r.o.