{lang: 'cs'}
Na začátku stála nouze a zoufalství, později se z toho stal výnosný obchod. Zatímco ve světě zuřila válka, na Ko Tarutau kvetlo pirátství.
Píše se rok 1941, thajská státní pokladna zeje prázdnotou, nedostává se i na viditelnější problémy než je osud vzdálené vězeňské kolonie kdesi v Andamanském moři. Na Tarutau schází jídlo, léky i oblečení, z tří tisíců vězňů jich sedmset umírá na následky malárie, průjmů a dalších nemocí. Některá z těl nejsou ani pohřbena a stanou se potravou pro ptáky a divoká zvířata. Kritická situace učiní spojence z obou protilehlých táborů, dozorců i vězňů, a řešení se najde.
Tady vězňové přistávali, Ko Tarutao
Noční můra Tarutao
Okolní vody se za druhé světové války ocitnou pod japonskou kontrolou. Lodě, které jimi proplouvají, nesmějí být ozbrojeny a pro právě se narodivší piráty z Tarutaa se stávají snadnou kořistí. A s jídlem roste chuť.První přepadení se ještě odehrávají bez prolévání krve. Piráti obsazují lodě, zahánějí posádku do kabiny a vykládají náklad. Ale rostoucí chamtivost vězňů začínají podporovat i dozorci, kteří si vybírají svůj podíl na zisku. Pirátské lodě kotví přímo u Tarutaa a uloupené zboží putuje do vězeňských skladů. Posádky, které se s piráty setkávají, již nemohou spoléhat na bývalou shovívavost. Lodě jsou zapalovány a potápěny a s nimi mizí i nevítaní svědkové. Žádná loď pod žádnou vlajkou se nemůže cítit bezpečná, Tarutao se proměňuje v noční můru. Pirátství začíná vážně ohrožovat obchod v celé oblasti. Malajský Penang začíná pociťovat nedostatek základních komodit, schází dokonce i rýže. Místní obchodníci se obracejí na guvernéra, aby se postaral o obnovení pořádku. V petici chtějí ochranu pro vlastní lodě a možnost vyzbrojit je. Rok po skončení druhé světové války thajská vláda vyhovuje britské žádosti, 15. března 1946 se na Tarutau vyloďují britské oddíly, aby zde udělaly pořádek a zajistily tak bezpečí pro svoji kolonii. Piráti jsou na útěku, ale záhy jsou obklíčeni. Je ustanovena thajská vyšetřovací komise a podle míry zavinění padají tresty. Pirátská kapitola v dějinách ostrova končí. V roce 1948 je místní vězení uzavřeno, o šestadvacet let později je Tarutao vyhlášeno národním parkem.
Pirátství začíná vážně ohrožovat obchod v celé oblasti. Malajský Penang začíná pociťovat nedostatek základních komodit, schází dokonce i rýže. Místní obchodníci se obracejí na guvernéra, aby se postaral o obnovení pořádku. V petici chtějí ochranu pro vlastní lodě a možnost vyzbrojit je. Rok po skončení druhé světové války thajská vláda vyhovuje britské žádosti, 15. března 1946 se na Tarutau vyloďují britské oddíly, aby zde udělaly pořádek a zajistily tak bezpečí pro svoji kolonii. Piráti jsou na útěku, ale záhy jsou obklíčeni. Je ustanovena thajská vyšetřovací komise a podle míry zavinění padají tresty. Pirátská kapitola v dějinách ostrova končí. V roce 1948 je místní vězení uzavřeno, o šestadvacet let později je Tarutao vyhlášeno národním parkem.