charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Rovníková Amerika, záhadné Timbuktu, tropické pralesy Nové Guineje, ale také Siam, země bílého slona. Tam všude vedly kroky jednoho z nejzáhadnějších českých cestovateů- Enrique Stanka Vráze.
Záhad je ve Vrázově životě více a začínají hned jeho jménem i narozením. Na svět měl přijít v roce 1860 v bulharském Trnovu nebo na opačném konci zeměkoule nebo venezuelském Caracasu, jeho skutečné jméno neznala ani vlastní rodina. Ve svých dvaceti letech se v Africe pokoušel dostat do tajemného Timbuktu roce 1892 se vydal na cestu do jižní Ameriky, kterou překročil napříč od ústí Orinoka po Peru.
Jeho další výprava směřovala do Asie – do Japonska, Číny, na Novou Guineu, Borneo a také do Siamu, kam dorazil ze Singapuru na palubě norské lodi Tamarind v březnu 1897.
Stejně jako i v jiných zemích se i zde Vráz prokázal jako bystrý pozorovatel, který si všímá a dokáže dobře popsat každodenní život i místní chrámy a svatyně. Své postřehy o čtyři roky později promítl do své knihy V Siamu, zemi bílého slona, kde čtenáře zavedl nejen do Bangkoku a Ayuttahyi, ale v celé jedné kapitole je seznámil i s královskou rodinou.
Cestovatel v nouzi
Podle Vrázova hodnocení byl Rama V. osvícený vladař s laskavýma očima a v očích místních obyvatel také atraktivní muž.
Českému cestovateli se otevřela šance prohlédnout si monarchovu loď a také se stát svědkem odjezdu Ramy V. do Evropy. Fotografie, které pořídil se společně se snímky dalšího cestovatele Kořenského, staly základem nedávné, v Thajsku dobře přijímané výstavy.Vedlejším produktem Vrázova pobytu v Siamu se staly i bojovnice pestré, první tropické ryby, které se k nám dostaly a svým dílem tak přispěly k oblibě a rozvoji domácí akvaristiky Za své dobrodružné cesty platil Vráz svým zdravím a nikdy z nich nezbohatnul. Do Čech se vrátil po první světové válce a zemřel v dvaasedmdesáti letech v nouzi, když se mu splnil alespoň jeden sen, zachovat po sobě památku v podobě sbírek v českých muzeích.
