charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Benevolentní a moudrý vládce, ale také odhodlaný dobyvatel. Takový měl být Mengrai, první thajský král v severním Thajsku.
Osoba tohoto panovníka je neodmyslitelně spojena se založením současné metropole thajského severu Chiang Maie, ale jeho kořeny leží východnějším směrem, v místech, kde Mekong tvoří dnešní hranici mezi Thajskem a Laosem. V oblasti Chiang Saenu se Tajové měli usídlit v sedmém století po svém odchodu z čínského Yunanu. S jejich příchodem se v dějinách města objevuje záhadné bílé místo trvající čtyři staletí, která vyplňují pouhé domněnky. Možná bylo zapříčiněno válkou, možná zemětřesením. Na scéně se Chiang Saen objevuje až zase s příchodem Mengraie.
Král sjednotitel
Budoucí král Mengrai se narodil v roce 1239 v rodině místního vládce. Ve dvaceti letech svého otce vystřídal na trůnu a zahájil expanzi, která přesáhla hranice Chiang Saenu a sjednotila řadu malých království v jeho okolí. V roce 1262 v místech, kam ho dle místní pověsti měl přivést slon, založil Chiang Rai. A přestože až do své smrti si zde udžoval svůj palác a stejně jako do Chiang Saenu se sem vracel, hlavním městem svého království nakonec učinil Chiang Mai. Město založené roku 1296 se stalo metropolí nového království, Lanna, země milionu rýžových polí.
Ovládnutím monského království Haripunchai rozšířil svůj vliv i na Lamphun a Lampang a obrátil karty dosavadního vývoje. Tajové již napříště nebyli těmi, kteří se neustále bránili, ale nyní také sami útočili. Jako pátá kolona mu posloužily horské kmeny Lawu, takže když se Mengrai přiblížil k monským sídlům, setkal se jenom s malým odporem. Diplomaticky svůj postup jistil vytvořením aliance, založené ještě před vznikem Chiang Maie, v roce 1287, společně s vládci Suhothaje Ramkhaemkengem a Ngam Muongem z Phaya. Jejich dohody se staly předstupněm k budoucímu Siamu.
Město umělců
Svým půdorysem Chiang Mai zabíralo téměř pravidelný čtverec se stranami o délce osmi set metrů. Město obehnal vodní příkop a obranná cihlová zeď. Osobitou tvář mu vtiskli umělci, které si Mengrai přivedl z Haripunchaje. Jako první chrám byl postaven wat Chiang Mun v severovýchodní části města. Tady Mengrai trávil poslední léta svého života.
Samotné království Lanna se z dějin vynořuje v podobě idylického obrazu země s moudrým vladařem dbajícím o svůj lid. Základní plodinou byla rýže. Každý člověk obdržel dostatek půdy, aby si jí mohl každoročně vypěstovat okolo šedesáti kilogramů. Princové drželi ve vlastnictví tisíc rýžových polí a byli usazováni na okraji říše, aby tak tvořili nárazník před případnou expanzí. Podobnou úlohu hrálo i Mengraiovo rodiště. Chiang Saen se svými jedenácti branami a osmi pozorovacími věžemi byl na možnost nenadálého přepadu neustále přepadení.
Král Mengai se stal zakladatelem dynastie, která jeho říši Lanna dala osmnáct králů a královen. V požehnaném věku osmdesáti let se mu stala osudnou návštěva jeho syna v Chiang Mai. Na místním tržišti ho zabil blesk.
