{lang: 'cs'}
V minulosti země bílého slona, nyní nejčastěji země úsměvů, tak bývá přezdíváno Thajsko. Země si však stejným právem zaslouží ještě jeden přívlastek, země svátků a festivalů. Neuplyne měsíc, aby se zde nějaký neodehrál, a jejich zhlédnutí patří k nezapomenutelným zážitkům.
Voda. Hektolitry vody. Valí se odevšud a není před nimi uniknutí. Dubnové slunce nebere ohled na možnosti teploměru a Thajsko si bláznivě a rozjařeně užívá svého nového roku, Songkranu, v termínu, který platil až do roku 1940, než ho i zde posunuli, aby se srovnali s většinou světa. Oficiálně se Songkran vejde mezi 13. až 15.duben, ve skutečnosti se natáhne na celý týden.
Songkran je příkladem, jak dominantně buddhistická společnost vstřebává a vyrovnává se s vnějšímí vlivy.Tolerantní Thajsko tak nemá problémy postavit si o vánocích za výlohy vyzdobené stromečky a zaposlouchat se do koled. A Santa Clause již televize dopravila I do té nejzapadlejší vesničky. Obchodní domy se předhánějí v nevypsané soutěži o nejvýpravnější výzdobu a skromné vánoční dárky jsou pohou předzvěstí velkých dárkových košů přicházejících s koncem nového roku, odpočítávaného v centru Bangkoku. A to ještě na půli cesty k Songranu čeká zemi ještě jeden nový rok, ten čínský. Thajci si přisvojili i Valentýnky,druhý svátek vzbuzující u zastánců konzervativního pojetí společnosti obavy o stav thajské mládeže, pro kterou je nejoblíbenějším datem pro první společně strávenou noc. Kromě tradičních růží lze za thajský vklad k Valentýnkám považovat potápěčské svatby konané v provincii Trang poblíž ostrova Kradan.Originální nápad již má své následovníky,v tento den se tak můžete oženit na slonovi nebo v provincii Krabi slavit svatbu horolezeckou.
Odkud vzešel Songkran
Kořeny Songkranu vysvětluje legenda o milionáři, který neměl děti.Na den, připadající na Songkran, seděl pod banyanovým stromem a prosil bohy, aby ho obdařili nějakým potomkem. Prosba byla vyslyšena a jeho syn Thamabban dospěl v moudrého člověka rozumícího řeči zvířat. To vzbudilo žárlivost boha Kabinbrahmy, který se rozhodl vyzkoušet Thamabbanovy vědomosti. Kde se nachází štěstí za usvitu, zněla jeho otázka. Pokud by Thamabban nenalezl vyluštění hádanky, měl přijít o hlavu, pokud by ji dokázal zodpovědět, ztratil by hlavu bůh Kabinbrahma. Při hledání odpovědi mladík vyslechl dva orly, kteří mu pomohli s rozluštěním hádanky. Štěstí se za úsvitu nachází na tváři, a proto si ji lidé po ránu umývají. Kabinbrahmova hlava kvůli četným meditacím sálala obrovským žárem a hrozilo nebezpečí, že pokud dopadne na zem , vyvolá požáry a vysuší všechny řeky. Bůh proto povolal svých sedm dcer, které od té doby drží jeho hlavu ve svých rukou a vždy na Songkran si ji předávají.
Čas Songkranu přichází po sklizni rýže, v tradiční společnosti právě v tyto dny nastala chvíle pro vyjádřevní respektu ke starším v podobě omytí rukou chladivými kapkami vody, navštěvy chrámu, polévání Budhových soch, předání dárků mnichům a vypuštění na svobodu ptáků a ryb. Songkran poskytoval příležitosti k upevnění hierarchické struktury thajské společnosti založené na respektu mladších ke starším, dětí k rodičům, žáků k učitelům .
Zábava bez hranic
Časy se však mění i v Thajsku, nad tradicí převládá zábava a svoboda bez hranic. Možná i proto se do oslav Songkranu s takovou vervou vrhají cizinci. Dnešní učastník svátku vypadá jako bojovník chystající se do vodní války. Každý, kdo se vydá do ulic, musí počítat s tím, že se vrátí promáčený na kost. A tak se po městech přesunují postavy v pláštěnkách vyzbrojené mohutnými vodními stříkačkami a kbelíky. Na zapadlých vesnických silnicích číhají skupinky s plnými zásobníky vody, se kterými se vrhají na projíždějící auta i osamělé motocyklisty, těm ještě k vodní salvě přidají na tvář pudr.Songkran je noční můrou dopravní policie, každý rok během něho na silnici zahyne několik set lidí, I přísných strážců veřejné morálky, kteří se zase nemohou srovnat s vyzývavým oblečením thajské mládeže tančící před improvizovanými podii v ulicích.