charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Naprosté šílenství. Tak popisují dění odehrávající se při vegetariánském festivalu v Thajsku nejen turisté, ale i někteří místní lidé.
Thajsko je zemí svátků - od důstojného loi krathongu, kdy místní lidé posílají po řekách banánové lodičky se zapálenou svíčkou, po mnohem uvolnější atmosféru doprovázející zdejší oslavy nového roku, Songkranu.Celá země se promění v jedno velké vodní bojiště a možná vůbec největší nevypsanou soutěž o mokré tričko.Nic to však není ve srovnání s bizarností a šílenstvím, které zachvacuje thajskou čínskou komunitu v těchto dnech. V době konání vegetariánského festivalu.
Je kolem půl sedmé ráno a svatyně Jeng Ong na ostrově Phuket je stále klidná.Až příliš klidná na to, co zde záhy odehraje.Jenom několik stolečků napovídá běhu příštích událostí.Krátké masivní kolíky, takové, jakými se v hororových filmech propíchávají srdce upírů, za chvíli projedou tváří několika desítek mladíků, kteří sehrajou hlavní roli v mohutném průvodu.Ten se za ohlušujícího rámusu vyvalí do ulic Phuketu a vyžene z postelí i ty nejzapřísáhlejší spáče.Několikadenní půst a askeze vytvořily předpoklady, aby se tyto věřící proměnili v media nazývaná Ma Song, která mají svými sebetrýznivými rituály přinést štěstí celé komunitě.
Dieta proti malárii
Všechno začalo v roce 1825, když během svého vystoupení na Phuketu onemocněla skupina herců malárii a jako lék na tehdy zcela smrtelnou chorobu nasadila vegetariánskou dietu.
Jejich příkladu začali následovat i místní obyvatelé a od té doby je každoročně deset dní devátého lunárního měsíce určeno k duchovnímu očistění prostřednictvím přísných vegetariánských pravidel, která z jídelníčku kromě masitých pokrmů vyřazují i silně zapáchající zeleninu.Ale zatímco tato omezení jsou stále ještě pochopitelná, akty sebetrýzně provozované medii Ma Song překračují hranice označované jako extrémní.
Je až neuvěřitelné, čím vším si lze nechat tvář propíchnout - od kuchyňského náčiní přes mohutné montážní klíče až po čerpací pistoli vypůjčenou od benzinové pumpy.
Svátek pro silné povahy
"Nemůžu se na to vůbec dívat, úplně se mi z toho dělá špatně," potvrzuje padesátiletý Lim z Phuketu, že vegetariánský festival není podívanou pro měkká srdce.A jako by toho ještě nebylo dost, v jednotlivých svatyních můžete sledovat ty, kteří uléhají na lůžko plné hřebíků, podstupují horkou olejovou lázeň nebo se procházejí po rozžhaveném uhlí.
Jejich hluboká víra a ponoření do transu je mají uchránit od bolesti a zranění.
Na jejich příchod pak čekají v ulicích Phuketu tisícovky lidí, obchodník v obleku, který si žádá požehnání pro hladký chod svého byznysu, i sestřička z místní nemocnice s mnohem prostším přáním obyčejného štěstí.Jednou rukou svírá jablko, které se ji dostalo od hrozivě vyhlížejícího muže s řetězem v ústech, trhavě pohybujícího hlavou, a druhou se pokouší urovnat vatu v uších.Tou se stejně jako mnoho dalších chrání před kulometnou palbou z ohnostrojů zavěšených na bambusových tyčích, jenž mají svým ohlušujícím rámusem z Phuketu odehnat všechny temné síly.
Vegetariánský festival však má i svoji komornější podobu - prodejniček s bílým oblečením, vztahujícímu se k očistnému smyslu celého dění, i uliček se stánky ve žluté barvě, označující prodej vegetariánských jídel. I ty jsou součástí těchto dnů, času, kdy Phuket patří bohům.
