charakter článku: Články, reportáže, rozhovory K tomu, abyste se stali legendou, nemusíte znát jazyk země, v nichž se usadíte, a nepotřebujete ani něco vědět o odvětví, které vás má proslavit. Jim Thompson byl možná nejznámějším cizincem, který se v druhé polovině 20.století v Thajsku usadil. Jeho záhadné a dodnes nevysvětlitelné zmizení v roce 1967, jeho legendu ještě posílilo.
Obr. 1: Dovbrodruh a legenda Jim Thompson
Když se v roce 1906 James H.W. Thompson narodil v Delaware, nic nenasvědčovalo, že jeho osud by měl být spojen s dalekým Siamem. Puvodním povoláním architekt vstoupil za druhé světové války do řad předchudkyně CIA, Uřadu stategických služeb. Prošel výcvikem na Cejlonu, kde byl připravován na výsadek do severovýchodního Thajska na podporu odbojového hnutí Svobodného Thajska. Do přímých operací se však již nestačil zapojit, na palubě letadla ho zastihla zpráva o japonské kapitulaci. Do Thajska tak přiletěl až dva dny po skončení války.
První obchodní aktivity na thajské pudě pro něho skončily neuspěchem, když se rok snažil o obnovení slávy proslulého bangkockého hotelu Oriental. S Orientalem zustal spojen i ve své další životní etapě. Hosté hotelu ho zde mohli potkat se stuckem hedvábných látek přehozených přes ruku, obchodní taktika, se kterou se snažil nabízet své zboží.
Podle legendy bylo tajemství hedvábné produkce objeveno před 4500 lety, když čínské princezně hedvábný zámotek náhodou upadl do horkého čaje. Číňané hedvábné tajemství přísně střežili a jeho vyzrazení bylo trestáno smrtí, do Evropy se dostalo po hedvábné cestě asi před patnáctisty lety, když ho dva mnichové propašovali v bambusových holích.
Thajské hedvábí bylo považováno za méně kvalitní než činské, vyznačovalo se však zvláštním leskem. V polovině dvacátého století se v konkurenci laciného textilu thajské hedvábí zdálo ohroženým druhem.. V době, kdy se Thompson rozhodl zkusit štěstí v obchodu s hedvábím, omezovala se jeho produkce v Bangkoku již téměř pouze na malou islámskou komunitu v okrsku Bangkrua.
Dům podle astrologů
Ačkoliv Thompson o hedvábí nic nevěděl, vrhl se s nadšením do práce. Do výroby přinesl některá zlepšení, především zvýšil rychlost produkce, o zvláštnost hedvábí se starala voda z bangkockých vodních kanálu, která vyvolávala zvláštní chemické procesy. V roce 1948 vznikla společnost Thai Silk a o dva roky později Thompson v Bangkoku otevíral svuj první obchod.Definitivní obrat nastal se zakázkou kostýmu pro americký muzikál Král a já. Obor, který byl na vymření, zaměstnával v šedesátých letech již tisíce Thajcu ve stovkách společností a stával se poznávacím znamením země. Se stejným nadšením se Thompson vrhl i do svého dalšího projektu. V době, kdy thajské vyšší kruhy dávaly přednost evropskému zpusobu bydlení, rozhodl se obrátit k thajské tradici. Jeho dům začal vyrůstat v těsném sousedství tkalcovské komunity a v jistém smyslu kopíroval hedvábný uspěch.
Také tento dům, jehož stavba začala v souladu s doporučením astrologu v devět hodin ráno 15.září 1958, se stal místem, kde si dávalo dostaveníčko mnoho významných návštěvniku Bangkoku. Nechyběl mezi nimi i spisovatel Somerset Maugham, kterého zajímali lidé hompsonova druhu, kteří se "ocitli v místech, které nikdy předtím neviděli, mezi lidmi, které nikdy neznali, přestože vše jim bylo tak známé jako by se zde narodili." Když po záhadném Thompsonově zmizení na hedvábné krále vzpomínali jeho přátelé, zminovali jako jedinou negativní vlastnost to, že byl snob, a tak významné návštěvy Thompsona nepochybně těšili.
Dnes jeho domem proměněným na muzeum projde každodenně 400 návštěvníku, kteří mohou obdivovat Thompsonuv koncept.
Vlastní obydlí bylo sestaveno ze šesti ruzných domu, které byly převezeny do Bangkoku, a přestože jeho majitel učinil několik ustupku západnímu stylu, v převážné většině zachoval věrnost thajské tradici. Thompsonuv dum však nebyl pouze místem k žití, ale stal se svébytným muzeem, které majitel začal zaplnovat uměním jižní a jihovýchodní Asie. Stejně jako v předchozích případech se i v tomto oboru Thompson vypracoval ze začátečníka ve znalce.
Stopy končí v Malajsii
V březnu 1967 se Thompson vydal na krátkou dovolenou na Cameronovu vysočinu v sousední Malajsii. Na velikonoční neděli jeho hostitel uslyšel kroky sestupující z verandy. Od té doby již Jima Thompsona nikdy nikdo neviděl."Jestli něco toto město rozhodně nepotřebuje, tak je to nová teorie o zmizení Jima Thompsona," nechal se slyšet jeden z obyvatel Bangkoku. Do pátrání a řešení záhady se zapojili mnozí, včetně příslušníku britské armády i místních šamanu a jasnovidcu. Zvláštní pozornost vzbudil Holanďan Peter Hurkos, který americké policii pomáhal v případu bostonského škrtiče. Podobně jako v Americe překvapil pátrače, když jim popsal cestu, po které se měl Thompson udajně vydat. Pro znalce Vysočiny bylo velkým překvapením, když cestu, o které vubec nevěděli, objevili. Hurkos povzbuzený i nabídnutou odměnou ve výši 25 000 dolaru ukončil své pátrání sdělením, že Thompson žije, a to v sousední Kambodži.Podle jednoho z místních šamanu měl být Thompson unesen do džungle domorodou ženou, která se do něho zamilovala, jiný doporučoval hledat zmizelého Američana také v džungli, kde se měl ocitnout v zajetí blíže neurčených temných sil. Mnoho spekulací se vynořilo v souvislosti s Thompsonovou válečou zpravodajskou minulostí, odpurci této teorie upozornovali, že na rozdíl od všech ostatních nebylo v Bangkoku známo, že by zmizelý pracoval pro CIA, a pokud by tomu tak bylo, byl by pravděpodobně nejtajnějším tajným agentem v zemi. Mezi podezřelými, kteří udajně mohli mít zájem na Američanově zmizení, byl zminován bývalý thajský premiér žijící v čínském exilu, komunisté, kteří mu měli vymýt mozek a držet ho v zajetí, konkurence ze světa hedvábného obchodu. Další byli nakloněni věřit tomu, že Američan se stal obětí nehody nebo divokého zvířete.Po sedmi letech se vzdala naděje i společnost Thai Silk, a poté, co byl Thompson prohlášen za mrtvého, přestala mu do banky ukládat jeho výplatu.Necelý rok po Thompsonovi se na Cameronově vysočině ztratila britská učitelka se třemi žáky, když byla po třech dnech objevena, svěřila se na základě své právě prožité zkušenosti: "Kdyby byl Thompson obyčejný člověk jako my, věřila bych, že prostě zabloudil, ale milionář ..."
