charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Ptáci, motýli, letadla, vlaky nebo postavičky ze západních či japonských seriálů. Takováto různorodá společnost se schází od konce února do poloviny dubna v samotném sousedství královského paláce v Bangkoku. Sezona pouštění draků právě začíná.
Na rozlehlé prostranství Sanam Luang, kde se přehlídka koná, byla veřejnost se svými draky vpuštěna až rozhodnutím krále Ramy IV. ve druhé polovině 19.století.
Ve srovnání s minulostí šlo o změnu téměř revoluční. V době, kdy vládcové Siamu sídlili ještě v Ayutthayi, byly lety nad královskými sídly zakázány.
Tradice pouštění draků sahá až do Číny do 4 stol. př.n.l. Do jihovýchodní Asie se rozšířila až s příchodem buddhismu.
V samotném Thajsku jsou jeho počátky spojovány s romantickou legendou pocházející ze třináctého století, která popisuje, jak drak krále Phra Ruanga spadl na střechu domu, kde posléze panovník objevil svoji lásku.
Sport i zábava
Pouštění draků se stalo oblíbenou zábavou vládců Siamu. Král Narai k nim přidával mince, jež se pak snášely z nebe jako zlatý déšť. Uplatnění však draci nalezli i ve vojenství jako primitivní předchůdci dnešních bombardérů.V roce 1906 tato zábava povýšila na národní sport a od roku 1933 začal Siamský sportovní klub pořádat první soutěže. Thajští draci, vyrobení z bambusu, brázdí při sportovních kláních oblohu ve dvou podobách – jako dvoumetrový mužský chula, nebo menší, ženský, ve tvaru diamantu, pukpao.Úkolem soutěžících je přinutit přistát soupeřovy draky na vlastní polovině. Ale každoroční hemžení na Sanam Luangu potvrzuje, že i po staletích zůstává pouštění draků především dobrou zábavou.
