{lang: 'cs'}
Bali Bohemia

phonemaps.cz/mapa
charakter článku: Průvodce
oblast: Ayuthaya
sekce: Zajímavosti
vydáno: 1.6.2009, autor: Pavel Zvolánek

Thajsko průvodce: Ayutthaya - turistické zajímavosti Ayutthayi


Ayutthaya byla hlavním městem země 417 let a během této doby v ní vládlo 33 králů. Zakladatel města U Thong musel opustit své původní sídlo poté, co v něm vypukla cholera. V roce  1347 se přesunul  k řece Lopburi, kterou o tři roky později překročil a založil Ayutthayu, kde byl korunován jako král Ramathibodi. 

Řeky Chao Phraya, Pa Sak a Lopburi mu poskytly bezpečnou základnu k výbojům. Na konci 17. století měla Ayutthaya milion obyvatel. Bohatství rýže a obchod přispívaly k prosperitě města, které mělo v dobách své největší slávy na 550 hlavních budov a  více než 2 000 zlatých Buddhů. Většina staveb byla dokončena v úvodních 150 letech, z odolnějších materiálů se stavěly pouze náboženské stavby, pro stavbu královského paláce  bylo použito dřevo a byl chráněn pouze  hliněnou zdí. První královskou stavbu  z cihel nechal postavit  král Narai na konci 17. století. Síť 140 km kanálů sloužila k rozvoji obchodu  s loděmi jako hlavním dopravním prostředkem. V 16. století dřevěné palisády  nahradila dvanáctikilometrová zeď se 17 strážními věžemi a  desítkami bran, včetně vodních,  kterými  musely proplouvat lodě. Ayutthaya měla svoji čínskou čtvrt. Evropané na rozdíl od Číňanů byli považováni za cizince a museli žít mimo město kde se vzhledem k převládající vzájemné rivalitě usazovali v etnických čtvrtích. O  velikosti Ayutthayi si však dnes již můžeme udělat jen přibližnou představu, její dějiny v roce 1767 uzavřel barmský  vpád. V roce 1991 byl historický park Ayutthaya zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Autobusy z Bangkoku odjíždějí ze severního terminálu . každých třicet  minut. Cesta trvá dvě hodiny. Od Victory monument v Bangkoku odjíždějí klimatizované minibusy každých dvacet minut.  Vlaky odjíždějí  z bangkockého nádraží Hualomphong, cesta trvá devadesát minut.
Po Ayuttahyi se můžete přepravovat tuk tukem, sangthaewem nebo na pronajmutém kole.Většinu půjčoven kol najdete poblíž vlakového nádraží nebo u tržnice Chao Phrom  na východní straně  ostrova, vytvořeném řekami obklopujícími historické centrum města. Odtud se můžete vydat prohlídku.   Pokud zamíříte ulicí Naresuan dostanete se až k wat Ratburana.
 Chrám  nechal postavit v roce 1424 král Boromraja II. v místě kremace svých dvou bratrů, kteří se vzájemně zabili v souboji na slonech ve sporu o vládu v království. Chrám byl těžce poškozen barmskou invazí. Pozornosti dobyvatelů však unikla krypta, kde byly v roce 1957 objeveny zlaté sošky.
Hned v sousedství se nachází wat Phra Mahathat, který jako jeden z prvních chrámů v centru města nechal postavit v roce 1384 král Boromaraja I. V komplexu s desítkami ruin najdete i známou Buddhovu hlavu obklopenou kořeny posvátného stromu. Jako mnoho původních staveb chrám obsahuje centrální khmerský prang, který je obklopen skupinou menších. Inspiraci ke stavbě 38 m vysokého prangu získal král během meditace. Celý komplex byl postupně rozšiřován, ale v roce 1767 byl zcela zničen požárem, který zde zanechal pouze cihlové základy, sloupové haly a zdi.
Od těchto dvou chrámů pokračujte dál západním směrem, od tržnice Chao Phrom a řeky Prasak, až ke komplexu, který je skutečným symbolem Ayutthayi. Wat Phra Si Sanphet
začal v roce 1491 stavět král Ramathibodi II. V místě prvního paláce svého předchůdce. Tři chedi obsahují popel Ramathibodiho II., jeho otce krále Trailokanatha a bratra Boromaraja III. Během barmského vpádu v roce 767 byl chrám zničen společně s 16 m vysokou sochou Buddhy pokrytou 250 kg zlata.  Hned v jeho sousedství se nachází Wihan Phra Mongkhon Bophit, který byl určen pro sochu obřího Buddhy. Socha původně stála, jak bylo v Ayutthayi zvykem, ve volném prostoru. Vihan, který byl na její ochranu přidán v roce 1603, byl zasažen bleskem. V následujícím století se zřítila střecha a poničila Buddhovu hlavu. Poškození socha neunikla ani během barmského vpádu. Dnešní podoba vihanu, usilující o rekonstrukci originálu, pochází z roku 1956.
Naproti celému komplexu najdete  pomník krále U Thonga, který byl vztyčen v roce 1970. Bronzová socha prvního vládce Ayutthayi svírá v pravé ruce meč. V jeho sousedství pak nepřehlédnete  wat Phra Ram. Chrám byl postaven v roce 1369 v místě, kde byl zpopelněn otec krále Ramesuana, král U Thong. Jeho prang ozdobený garudami, nagy a kráčejícími Buddhy, byl přidán v 15. století.
Pokud budete pokračovat ještě dále západním směrem, dorazíte k wat Lokaya Sutharam.Chrám obsahuje s 42 m dlouhým  ležícím  Buddhou představuje událost, kdy se Buddha stonásobně zvětšil, aby mohl čelit démonu Rahu.Znalosti o dějinách Ayuttahyi si můžete rozšířit v některém z muzeí, jež se nacházejí v historické části města.Národní muzeum Chao Sam Phraya  pečuje mimo jiné o malou sbírku skvostných zlatých artefaktů včetně meče osázeného drahokamy, zlatých pantoflí a klenotů. Byly objeveny v kryptě hlavního prangu ve Wat Ratchaburana  a patří k nemnoha předmětům, jež přečkaly plenění Ayutthaye Barmánci. Mezi dalšími exponáty uvidíte bronzové sochy Buddhy a dřevěné dveřní výplně z chrámů v Ayutthayi. Muzeum najdete na ulici Rotchana poblíž Centra pro studium dějin Ayutthaye, kde si můžete prohlédnout   audiovizuální expozice o dějinách a obchodních stycích Ayutthaye a také model Wat Phra Si Sanphet. Centrum  financované japonskou vládou stojí v oblasti, jež byla v dobách největší slávy města japonskou čtvrtí. Další z muzeí je Chan Kasem. Původní palác, který sloužil od roku 1590 jako trvalá rezidence krále Naresuana, srovnali se zemí Barmánci. Obnoven byl za vlády Ramy IV.  Věž, která se zde tyčí, sloužila králi jako pozorovatelna. Palác najdete v severní části ostrova, poblíž tržnice Hua Ro. Naproti wat Mahathat se nachází  soukromé Muzeum thajských lodí s dvěstě  modely  včetně designu používaného v období Ayutthaya.
Zajímavé chrámy si můžete prohlédnout i mimo historické centrum na ostrově. Wat Na Phra Men nacházející se severně od hlavního ostrova představuje nejkomplexnější ukázku architektury Ayutthayi. Pochází z poloviny 15. století a patřil k největším ve městě. Jako jeden z mála unikl zkáze barmského nájezdu. Buddhova socha ve vihanu sem byla v polovině 16. století převezena z Nakhon Pathomu.
Wat Chaiwatthanaram je pro svoji fotogeničnost navštěvovaný zejména v pozdním odpoledni. Zachovalý chrám na břehu Chao Phrayi byl ovlivněn khmerskými stavbami, kde je centrální stupa obklopena skupinou dalších stup.
Wat Phananchoeng byl postavený 26 let před vznikem Ayutthayi poblíž místa, kde přistávaly cizí lodě. Obsahuje nejvyššího Buddhu v Thajsku nazývaného Luang Pho To.
Wat Tum ležící asi 6 km severně od Ayutthaye se  zvláštní 150 cm vysokou sošku Buddhy, jejíž vršek hlavy lze odklopit. Soška udržuje v hrdle kapky pitné vody, která nikdy nevyschne.
Severně od hlavního ostrova najdete také sloní ohradu, kraal. Ta sloužila až do 19. století králi k pozorování výcviku divokých slonů. Stávající kraal byl zrekonstruován roce 1957.
Severozápadně od centra byl postaven památníkPhra Si Suriyothai, pomník první hrdinky v thajské historii, manželky krále Mahachakkraphata. Když  za jeho vlády v roce 1548 došlo k jednomu z mnoha barmských vpádů, král se během souboje na slonech   ocitl v ohrožení. Jeho manželka v bojovém obleku, však zastoupila svým slonem cestu vůdci barmské armády Phrachao Praeovi a byla probodnuta jeho mečem.   
 

okolí Ayutthayi

Bang Pa In. Městečko na ostrově uprostřed řeky ležící šedesát kilometrů  severně od Bangkoku vzniklo  v polovině 17. století, kdy ho nechal postavit vládce Ayutthayi Prasat Thong. Také jeho nástupci Bang Pa In užívali jako venkovskou rezidenci. S přesunem hlavního města do Bangkoku však nastal úpadek Bang Pa Inu, který byl po osmdesát let neobývaný. Králové ho začali navštěvovat až zase za vlády Ramy IV. a zejména  Ramy V. Ten zde nechal vybudovat rozsáhlý komplex, po kterém se dnes můžete vydat pěšky nebo ho  objíždět elektromobilem.
 Aisawanthippaya At je pohlednicovým symbolem celého komplexu. Altán  v thajském stylu, jediný v celém komplexu,  nechal uprostřed jezírka postavit Rama V. Pod stupňovitou střechou  se nachází  bronzová socha krále Chulalongkorna.
Původně dvouposchoďovou dřevěnou halu Warophat Phiman, která sloužila zároveň jako královská rezidence a trůnní sál, nechal Rama V. nahradit budou v evropském stylu, kde se konaly královské ceremonie.   Palác nebeského světla Wahat Chamrun byl  postaven v čínském císařském stylu. Jeho  zařízení poslali Ramovi V. v roce 1899  darem čínští obchodníci.
Třímetrový Obelisk je vzpomínkou na královnu Sunandu, která mezi 92  manželkami Rámy V. patřila k jeho nejoblíbenějším. Jako jedné ze čtyř panovníkových žen jí byl přiznán titul královny. Při projížďce v Bang Pa Inu v roce 1881 se s ní a její dcerou převrhla loďka a obě ženy utonuly před zraky svých služebníků, kteří jim nemohli nijak pomoci, protože podle zákona se někdo z nich pod hrozbou smrti nemohl dotknout nikoho z královského rodu.  Tato osobní tragédie Ramu V. motivovala ke změně některých zákonů.
.
Jižně od paláce uprostřed řeky se nachází wat Niwet Thamprawat, doprava k němu je poněkud kuriózní – lanovkou, která pojme osm lidí. Podobně neobvyklý je samotný chrám, který nechal v roce 1878 postavit Rama V. ve stylu kopírujícím západní katedrály.  Na jedné z barevných vitráží je zachycen i samotný panovník. Autobusy do Bang Pa Inu odjíždějí z Bangkoku ze severního terminálu každou půl hodinu, cesta trvá hodinu. Vlaky odjíždějí ze stanice Hualomphongu.
 

Lopburi


Lopburi, dříve známé jako Lawo, podle etnické skupiny blízké Monům, je jedním z nejdéle obývaných měst v Thajsku. Prosperující město tvořilo  v desátém až dvanáctém  století významnou součást khmerské říše. Toto období ve městě připomíná několik staveb.  V roce 1664 ho král Narai veliký nechal za pomoci francouzských architektů přebudovat a ustanovil ho druhým hlavním městem. Architektura z jeho vlády je zajímavým kontrastem  francouzského a thajského stylu. Dnes je město známé především kvůli své početné kolonii opic, pro které se zde v listopadu koná velký banket.
Z Bangkoku odjíždějí autobusy ze severního terminálu každých 20 minut trvá 3 hodiny. Z Ayutthayi  každých 10 minut, cest trvá 90 minut. .
Vlaky z Bangkoku odjíždějí  z Hualomphongu, cesta trvá třída 2,5 hodiny. 
Nejznámější stavbou  v Lopburi je Phra Prang Sam Yot, původní hinduistická svatyně, která byla  přestavěna za vlády krále Naraie na buddhistický chrám. Její tři věže, prostřední stupa je hlavní, symbolizují Brahmu,Višnu a Šivu. V jejím okolí se neustále pohybuje početná opičí tlupa.
Palác Narai Ratchaniwet
nechal postavit sedmadvacátý vládce Ayutthaye král Narai Veliký v letech 1665–1677. V jeho areálu najdete původně královskou rezidenci, altán  Chanthon  Phisan, který byl používán také jako audienční místnost. Budova byla postavena v čistě thajském stylu bez podílu francouzských architektů na rozdíl od jiné z audienčních místností – Dusit Sawan Thanya Mahaprasat. Poklady krále Naraie a královské zboží určené na prodej cizím obchodníkům byly uschovány v budově nazývané Dům dvanácti pokladů. Hodovní síň sloužila také jako místo přijímání zahraničních návštěv a divadlo.Vodní nádrž zásobovala obyvatele Lopburi pitnou vodou přiváděnou z jezera Chupsorn. Po smrti krále Naraie v roce 1688  palác pustnul a byl obnoven až za vlády Ramy IV. Král Narai je v Lopburi každoročně v únoru připomínán festivalem, jehož centrem je královský palác. 
Wat Maha That Maha That pocházející ze 14. století byl postaven podle tradice, kdy posvátné Buddhovy relikty byly umisťovány v centru města.
Nejstarší monumentem  ve městě je Prang Kaek.. Původně hinduistická svatyně se nachází poblíž paláce krále Naraie.
Dnes již pouze  ruiny zůstávají z wat San Paulo
místa jezuitské mise a první observatoře v Asii, založené za vlády krále Naraie.
Rozsáhlá jeskyně na úpatí hory Sanam Daeng obývaná početnou netopýří kolonií, která okolo 18. hodiny opouští svůj úkryt. Nepřetržitý proud netopýrů mířící z jeskyně trvá asi dvě hodiny. Místní chrám Khao Wongkhot přispívá na svůj provoz prodejem netopýřího trusu. 17 km jihovýchodně od Lopburi leží nejvýznamnější poutní místo Thajska, 
wat Phra Phutthabat, které s otiskem  Budhovy šlépěje. Podle legendy jeho stopu objevil lovec při pronásledování poraněné laně, která se při pádu do propadliny zázračně vyléčila. Dvakrát ročně se zde koná velká zajímavá slavnost, během nichž lidé dávají mnichům jako almužnu do jejich misek květiny.   

Facebook:











© 2009 - 2022 Marten & Louis s.r.o.