{lang: 'cs'}
Jako třiadvacetiletý se stal nejmladším poslancem parlamentu, byl i nejmladším vicepremiérem. Vloni v březnu byl uveden do úřadu jako šestý premiér v dějinách Malajsie. Vystřídal smolaře Abdullaha Ahmada Badawiho, avšak namísto oslavy triumfu musí čelit hned dvěma krizím: celosvětové ekonomické a domácí politické.
Najib Tun Abdul Razak pochází z první politické dynastie v dějinách země. Syn druhého malajského premiéra Abdula Razaka Husseina a švagr třetího předsedy vlády Husseina Onna Najiba poprvé usedl v parlamentní lavici už v roce 1976. Nyní jako předseda vlády slíbil masivní změny, transparentnost a více svobody.Domácí ekonomice má v těžkých časech pomoci injekce ve výši šestnácti miliard dolarů, konkurenceschopnosti Malajsie v globalizovaném světě pak zrušení pozitivní diskriminace zavedené premiérovým otcem po krvavých etnických nepokojích v roce 1969.Oproti obchodně zdatným Číňanům, tvořícím asi čtvrtinu obyvatel, se šedesátiprocentní malajská majorita těší výhodám při nákupech domů, kvóty jim zaručují zastoupení v některých oborech i přístup ke vzdělání.
Jak chutná čínská krev
Při návštěvě převážně čínského Singapuru Razak uvedl, že kladné stránky zrušení politiky preferující takzvané bumiputras (syny země) převažují nad nevýhodami. Z pohledu jeho vládní Spojené malajské národní organizace (UMNO), dominantní síly domácí politiky od vyhlášení nezávislosti v roce 1957, jde však o riskantní krok hrozící ztrátou podpory mezi Malajci. A to v době, kdy UMNO v posledních volbách jen s obtížemi uhájila pozici a je pod tlakem silné opozice.Najib přitom o úloze etnické karty v domácí politice ví své. Jako lídr mladého křídla UMNO veřejně sliboval, že jeho kris, malajský meč, ochutná čínskou krev.