{lang: 'cs'}
Bali Bohemia

phonemaps.cz/mapa
charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
oblast: Sumatra
sekce: Obyvatelstvo, Zvyky
vydáno: 25.10.2010, autor: Pavel Zvolánek

Indonésie: Horas! Batakové


"Ti, kteří sídlí na horách,žádné zákony nemají, nýbrž žijí jako zvířata a považují za božstvo a uctívají jako božstvo první věc, na kterou narazí ráno, když vstanou. Jedí maso zvířat čistých i nečistých a požívají i lidské maso.Příbuzní u  nemocného se ptají, zda se uzdraví, jestliže řeknou že se nemůže uzdravit, pozvou ty, kteří umí nejlépe a nejsnázenemocné zabíjet a  ti nemocnému ucpou ústa, takže se udusí. Po jeho smrti jeho maso rozkrájejí a uvaří. Pak se všichni příbuzní sejdou a maso i se všemi vnitřnostmi snědí."

Takto popsal své zkušenosti ze zastávky na Sumatře na konci třináctého století  Marco Polo. Legendární cestovatel ve  svém Milionu přiznává, že  většinu svého pobytuv kraji ležícím tak daleko na jihu, že z něho není vidět Polárku, trávili pod ochranou dřevěné pevnosti s baštami, kterou postavili ze strachu před domorodci. To Oldřich z Furlánska, který sem  zavítal v roce 1316, nalezl proostrov  větší porozumění.  Ocenil  zejména  velký trh  s prasaty,drůbež, máslo,  rýži, nádherné ovoce, zlato  a cín. Kromě primátuprvního  Čecha v  těchto končinách tak jako první  v Evropě  přinesl záznam názvu Sumatra. 

Sumatra  - nejzápadnější  výspa Indonésie.  Zavřete oči  a nechte rozehrát  svoji fantazii.  Dolehne  k  vám ozvěna  dávných rituálů, majestátní   velebnost  tropického   pralesa  s   ozvěnami  křikuorangutanů i kouř stoupající z některého ze sta místních vulkánů.  Sumatra samozřejmě  není panenskou  končinou z časů prvních  cestovatelů,  protíná  ji tepna  transumatránská dálnice část jejího deštného pralesa  definitivně zmizela pod náporem dřevařských společností  a některá    její   místa   již   pevně   zakotvila  v  turistických itinerářích, přesto  zde lze stále  mnoho nalézt. Přestože  svoji rozlohou čtyřikrát t  převyšuje  sousední  Jávu,  ve srovnáním s  tímto  nejhustěji zalidněným indonéským ostrovem zde žije pouze čtvrtina obyvatel.Ti jsou rozptýleni po ostrově,  který od jednoho konce ke druhému měří 2500 kilometrů. 


Křesťanští Batakové 

V nedělním dopoledni  potkáte v ulicích měst  severní Sumatry více lidí než obvykle. Ve svátečních oblecích míří do kostela. Když se u Bataků objevili první misionáři, zcela se naplnily obavy, které provázely  Marca  Pola.  Hlasatelé  víry  byli  zabiti a snědeni. Jejich  následovníci se setkali s  větším úspěchem. Jednomu z nich prý  zachránila život jeho  znalost  hry  na  housle,  kterou  Bataky okouzlil. Vytrvalým úsilím  misionáři porazili staré mýty  a ve čtyřicátých letech dvacátého století většina Bataků  konvertovala ke křesťanství.

Označení  Batak náleží   etnickým  skupinám,   které  se liší dialektem,  kulturou i  tradicemi. Zatímco  severní Batakové jsou dnes převážně  křesťané‚  jižní větev  se hlásí k  islámu. V jejich původní domovině najdete ze čtyř milionů Bataků  jenom menšinu, ostatní  se rozptýlili  po  celé  Indonésii, kde  využívají svých nesporných  schopností.  Kontakty  s  domovem  však  neztrácejí a nezbavují  se své  povinnosti  nadále  přispívat na  stavbu domů Dřevěné budovy na kuřích nohách, jeden až dva metry nad zemí a jedině vchod tvoří podobu tradiční batacké  vesnice. Některé z nich se  proměnily v živé  skanzeny. Původnítance zde předvádějí  lidé‚ ale také  například loutky sigalegale. Jejich  původ  vysvětluje  legenda,  podle  níž  první  loutku  z banyanového dřeva nechala vyřezat vdova, aby jejím prostřednictvím mohla   komunikovat   se   zemřelým   manželem.  Původní  součást pohřebních  obřadů se  nyní využívá   i během  svateb. Oblečena  v červeném turbanu  a modrém sarongu  stojí na dřevěném  podstavci, kterým prochází soustava provázků  pomocí nichž je loutka ovládánatak,  že  může  pohybovat  i  ústy.  Horas! loučí  se s diváky loutkáři   nejběžnějším   pozdravem   tohoto   kraje. Horas! Vítejte u Bataků.  

Facebook:











© 2009 - 2025 Marten & Louis s.r.o.