{lang: 'cs'}
Když procházíme kavárnou v přízemí bangkockého sídla filmové společnosti GMM Grammy, ohlédne se za námi hned několik návštěvníků. Jejich pozornost přitáhne atraktivní štíhlá žena s dlouhými vlasy sevřenými jednoduchou čelenkou. Pod přezdívkou krásný boxer ji tady zná každý. Parinya Charoenphol patřil k nejlepším thajským boxerům. Než se stal ženou.
Je to emocionální příběh člověka, který musí podstoupit dlouhou cestu, aby uvedl do souladu své tělo a své srdce, vysvětloval novinářům Ekachai Uekrongham, proč si pro svůj režijní debut vybral právě příběh krásného boxera. Žena uvězněná v mužském těle, která musí bojovat jako muž, aby se stala ženou, jak tvrdí filmový slogan, teď sedí přede mnou. Chvílemi se znuděně zaobírá svými nehty, jindy vášnivě přerušuje výklad své manažerky. Podle některých fanoušků svým rozhodnutím podstoupit operaci na změnu pohlaví znectila jeden z nejtvrdších sportů vůbec, thajský box, podle vlastních slov tím jenom došla naplnění své touhy být ženou. „Kompletní ženou,“ zdůrazní.Boxerská dráha Parinyi, ohraničená deseti lety v ringu, začala na severu Thajska v provincii Chiang Mai, proslavené mimo jiné krásou tamních dívek. „Moji rodiče byli chudí farmáři, náš život byl těžší než je popisováno ve filmu, a tak jsem začala trénovat, abych vydělala nějaké peníze,“ vzpomíná boxer svými fanoušky obdivovaný pro klasický způsob boje. Parinya však od začátku věděla, že cesta po které jde, se od dráhy jiných zápasníků liší. Když se měla před prvním zápasem podrobit lékařské prohlídce, zda je skutečně muž a může nastoupit do ringu, rozplakala se. „Od dětství jsem si raději hrála s panenkami. Ze začátku to není tak složité, to se změní, když však začneš dospívat, stále na celou situaci musíš myslet. Přestože jsem boxovala jako žena, ukázala jsem všem, že žena může být stejně silná jako muž,“ dodává přesvědčivě. Osmnáct utkání sice skončilo knockautem, toho, že se něco děje, si však brzy začali všímat i diváci. Ve tváři jejich favorita se objevilo líčení, nejdříve nenápadné, později stále výraznější.Zápasy končily objímáním a líbáním soupeřů.„Polibek byl mojí omluvou. Chtěla jsem jim říct, že jde jenom o sport, necítím žádnou nenávist a omlouvám se,“ popisuje chvíle, kdy stála na vrcholku kariéry. Dosáhla toho, o čem mnozí sní, ale málokomu se jejich sen splní.
Reklamní leták k filmu Krásný boxer
Boxovali i králové
Soupeři se snažili její proměny využít, během zápasů si od nich vyslechla hodně, přesto dokázala zvítězit i v nejprestižnějším místě thajské boxu, v aréně Lumphini v Bangkoku. Se stoupající hladinou hormonů, které začala brát, se však její bojový duch vytrácel. Ve dvaadvaceti letech se definitivně rozhodla pověsit boxerské rukavice na hřebík. To, co by bylo pro jiného, jen završením úspěšné kariéry, však v jejím případě nabylo jiných rozměrů.
Parinya není jediným transexuálem, který se proslavil na sportovním poli a jejichž příběh byl zfilmován. Dva roky, předtím než do thajských kin dorazil Krásný boxer, slavila zde úspěch komedie Železné dámy, popisující osudy volejbalového družstva, které se stalo nejlepším v zemi a postavilo místní činovníky před problém, zda právě transexuálové jsou těmi nejvhodnějšími reprezentanty, kteří by měli Thajsko zastupovat na olympijských hrách. Jenomže thajský box není volejbal. Tak jako v Brazílii se malí kluci vrhají na Copacabaně za míčem, pro Thajce je bránou k lepší budoucnosti box, v zemi nazývaný muay thai. Někdy i od čtyř let podstupují řeholi, která má během krátké kariéry zabezpečit jejich rodiny a přinést jim slávu v domácích podmínkách srovnatelnou s nejlepšími fotbalisty. Bojovému umění, hrající roli rodinného stříbra, se učili i místní vládcové. Dějiny tohoto sportu zaplňují příběhy krále, který se v přestrojení vydával mezi lid a v anonymitě se účastnil boxerských zápasů, nebo legendárního hrdiny, který si vybojoval svobodu, když v barmském zajetí před zraky tamního vládce porazil tucet jeho předních boxerů. To vše mělo být nyní pošpiněno.
Od boxu k módě
Parinya si však s tím, zda se dotkne národní ikony, příliš hlavu nedělala. V roce 1999, tři roky po ukončení své boxerské dráhy, podstoupila operaci, kterou se definitivně stal ženou. Její proměna byla dokončena.
„Konečně jsem se stala úplnou. Nerozumím gayům, když chtějí být ženou, proč tedy vypadají jako muž? A když mužem, proč milují stejné pohlaví?“ říká Parinya, která sice uvedla v soulad stav své mysli i svého těla, přesto by v příštím životě raději dávala přednost být skutečným mužem. Už jenom proto, že thajské ženy musejí překonávat více překážek než jejich mužské protějšky. Navíc po rozchodu se svým přítelem si je vědoma, že ani operační proměnou se nevyrovná těm, které se narodily jako ženy.Provazy v ringu Parinya nejdříve vyměnila za svět barů v Patpongu, uliček, které Bangkoku vynesly pověst metropole hříchu , a poté za přehlídková mola. „Chtěla bych se teď věnovat především módě,“ představuje své plány bývalý boxer a pečlivě zkoumá svoji pleť. Filmový zpracováním jejího životního příběhu se jí otevírají další možnosti.
Parinya vyrůstal v chudé rodině v provincii Chiang Mai na severu Thajska
Film vznikal těžko
Převést osud krásného boxera na plátno zabralo dva roky příprav, během nichž režisér uvažoval i o tom, že od celého projektu ustoupí, v obavách, že se mezi 300 uchazeči nenajde nikoho, kdo by byl schopen přesvědčivě propojit postavu tvrdého boxera s vnitřní křehkostí. Pro hlavního představitele nakonec rozhodlo, nejenom to, že pochází ze stejné provincie jako Parinya a boxovat také začal ve dvanácti letech, nýbrž i ochota navštěvovat lekce baletu a především přerušit svoji slibně se odvíjející boxerskou kariéru a riskovat, že veřejnost na něj bude nahlížet jako na další ženu v ringu. Za svůj herecký výkon sice obdržel domácí obdobu Oskara, samotný film však jakoby potvrzoval, že doma není nikdo prorokem a v zahraničí se promítá s větším ohlasem než v thajských kinech. Podle manažerky GMM Grammy prý proto, že thajští diváci dávají přednost telenovelám před skutečnými příběhy.
Parinya s hercem, který ji ve filmu Krásný boxer ztělesnil na plátně
Není cesty do ringu
Pro domácí fanoušky však film zůstane zřejmě poslední možností, jak si vynikajícího zápasníka připomenout, v Thajsku ženy boxovat nesmějí, a tak se krásný boxer pravděpodobně do ringu nikdy nevrátí.Ačkoliv ona sama nějaký exhibiční zápas nevylučuje. „Třeba s dcerou Muhammada Aliho, s tou bych se utkala ráda,“ zasní se na okamžik Parinya, aby vzápětí téměř zděšeně vyhrkla: „....ale ona je tak veliká.“Svým rozhodnutím Parinya dodala odvahu i dalším ženám uvězněným v mužském těle. Thajská televize loni vysílala zápas dalšího z transvestitů v ringu, který se ke krásnému boxerovi přihlásil jako ke svému vzoru.Během své boxerské dráhy Parinya získala řadu ocenění nade všechny však staví to, že se mohla stát úplnou ženou.