Thajsko: Během tsunami jsem přišla všechno, během deseti minut

(Khao Lak 25.ledna) – Ti nejchudší doufají, že k nim dorazí alespoň část rozsáhlé mezinárodní pomoci, ti bohatí ji nepotřebují. Co bude s těmi ostatními? Tady je příběh Jan, knihkupkyně z provincie Krabi. 

Jan i přes svůj úsměv nevidí budoucnost štastně

Matka desetileté Sandy patřila k ostrovu Phi Phi již šestnáct let. Život zde poznala z obou stran. Z té lepší, když tady otevřela nejlepší knihkupectví na ostrova, z té opačné, když její manžel najednou zmizel  s její přítelkyní a na rozloučenou si sebral peníze, které si vypůjčil od přátel z Phi Phi. Ještě vloni mluvila o tom, že se ji vcelku daří. Na splátky za své knihkupectví na ostrově bez potíží vydělávala a ještě si stačila udělat radost v podobě nového auta.Třetího prosince se vypravila na Khao Lak, aby své knihy prodávala i tady, o třiadvacet dní později už neměla nic.
 

Tady se natáčel film Pláž s Leonardem di Capriem

Nesmím být slabá

„Nemohu se s tím smířit - během deseti minut a všechno je pryč. Jsem zraněná na noze, stále to hodně bolí, ale naštěstí jsem přežila. Mnoho mých přátel z Phi Phi a Khao Laku zahynulo, je mi hrozně těžko, když si na to vzpomenu. Když usínám, pokaždé brečím. První týden jsem se nemohla vůbec sprchovat. Nevím, co mám dělat. Přišla jsem o práci, o svá knihkupectví. Mám strach, cítím se slabá, ale nesmím to dát před svými zaměstnanci najevo, potřebují mně, i když nevím, co bude dál. Nevěř tomu, co říkají v televizi, jak nám všichni pomáhají,“ napsala v mailu, který byla schopná odeslat až deset dní po katastrofě.K těm nejchudším nějaká pomoc snad dorazí, ti nejbohatší ji nepotřebují. Kdo však pomůže těm, kteří měli o dost víc než málo, ale ne tolik, aby zase začít znovu?